Back Koryaklar Azerbaijani کوریاک‌لار AZB Каракі Byelorussian Коряки Bulgarian Koriaks Catalan Korjaken German Κοριάκες Greek Koryaks English Koriakos Spanish Korjakid Estonian

Korjaci

Korjaci
Dva Korjaci s výzbrojí (Vladimir Jochelson, 1900–1901)
Dva Korjaci s výzbrojí (Vladimir Jochelson, 1900–1901)
Populace
7 953 (2010)
Jazyk(y)
ruština, korjačtina
Náboženství
šamanismus, pravoslaví[1]
Příbuzné národy
Čukčové, Kerekové, Itelmenové

Korjaci (rusky коряки, souhrnné označení v korjačtině chybí[2]) jsou malý národ ruského Dálného východu žijící v severní části poloostrova Kamčatka a na přilehlé pevnině.[3] Etnikum zahrnuje dvě velké skupiny odlišné jak jazykově, tak i tradičním způsobem života: kočovné Čavčuveny (korjacky чав’чыв’ав’, čav’čyv’av’), obyvatele vnitrozemí věnující se chovu sobů, a usedlé Nymylany (korjacky нымылг’о, nymylg’o), živící se především lovem mořských savců a rybolovem.[2] Vzhledem k výrazné odlišnosti obou skupin bývají Nymylani – známí také jako Aljutoři – někdy uváděni jako samostatná etnická skupina.[4][pozn. 1]

V průběhu 20. století byli Korjaci vystaveni silné kulturní asimilaci ze strany ruského národa, což vedlo k přechodu většiny obyvatel na usedlý způsob života a rozpadu tradičního beztřídního sociálního systému.[6] V současnosti představuje velký problém celého ruského severu nízká životní úroveň a vysoká nezaměstnanost.[7] Podobně jako další malé národy Severu trpí Korjaci zvýšenou náchylností k některým vážným onemocněním (např. tuberkulóze) a jejich úmrtnost – včetně úmrtnosti novorozenců – koncem 80. let 20. století výrazně převyšovala hodnoty zjištěné u Rusů.[8]

Podle sčítání lidu žilo v Rusku v roce 2010 celkem 7 953 osob hlásících se ke korjacké národnosti.[9] Část Korjaků dodnes hovoří korjačtinou, jazykem z čukotsko-kamčatské rodiny, příbuzným s dalšími jazyky této oblasti, např. čukotštinou nebo itelmenštinou. Počet mluvčích jazyka však v průběhu 20. století rapidně poklesl a v dnešní době se jeho znalost odhaduje u pouhých 5,4 % korjacké populace, většinou mezi příslušníky starší a střední generace – ostatní již používají jako mateřský jazyk ruštinu.[10]

  1. ↑ FAUSTOVA, Milena. Patriarch Kirill visits Koryak village. Voice of Russia [online]. 2010-09-20 [cit. 2011-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-24. 
  2. ↑ a b The Koryak language [online]. Endangered Languages of Indigenous Peoples of Siberia [cit. 2010-08-21]. Kapitola Self-ethnonym of the Ethnic Group. [dále jen Endangered Languages]. Dostupné online. (anglicky, rusky) 
  3. ↑ VAHTRE, Lauri; VIIKBERG, Jüri. The Koryaks [online]. The Red Book od the Peoples of the Russian Empire [cit. 2010-08-21]. Kapitola Habitat. [dále jen Vahtre et Viikberg]. Dostupné online. 
  4. ↑ Народы Севера, Сибири и Дальнего Востока РФ: Перечень КМНСС и ДВ РФ [online]. Ассоциация коренных малочисленных народов Севера, Сибири и Дальнего Востока Российской Федерации [cit. 2010-08-15]. Dostupné online. (rusky) 
  5. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené unesco2 není určen žádný text
  6. ↑ Vahtre et Viikberg, kapitola History
  7. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené alaska není určen žádný text
  8. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené pnbm není určen žádný text
  9. ↑ Всероссийская перепись населения 2010 года. Национальный состав населения Российской Федерации [online]. Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-23. (rusky) 
  10. ↑ Endangered Languages, kapitola Number of Speakers


Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>

Rich TVX News Network Site

Rich TVX News Network Info

© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search